Hned druhý den po snídani zamířil do Voldemrotova sídla.
„Mistře mohl bych se tu zrdžet až do odpoledne? Chtěl bych se podívat v místní knihovně po nějaké četbě a možná si i chvilku číst.“
„Po výuce si dělej co chceš. Tady máš ty osnovy. Jinak protože už tě budu učit nebezpečnější kouzla, tak si budeš vytvářet figuríny...“ Začal mu vysvětlovat, jak taková figurína funguje, jak ji vyvolat a jak ji ovládat. Do oběda ji zkoušel vyvolat. Na konci ji dokázal vyvolat, ale nezvládl ji ovládat. Pak se spolu s Mistrem u jednoho stolu najedl a vyrazil do svých pokojů.
Při cestě zabezpečil schodiště, aby uslyšel poplach, kdyby šel někdo nahoru . Jakmile vstoupil vyndal si Knihu rodů a na horní desky nakapal svoji krev z prstu, do kterého se jehlou bodnul. Ta zazzářila všemi barvama. Když se vrátila do původního stavu, Harry se ji dotknul a začal v ní listovat. První zmínky o tomto rodu pocházeli z dob, kdy žili zakladatelé. Dokonce je s nimi spřízněn. Druhé jméno které se objevilo, bylo Mariana Nebelvírová. Harry se ho dotknul a tam se objevil její životopis. Mariana byla sestrou Godrika Nebelvíra. Provdala se za Alastora Pottera, podle toho prvního Pottera s kouzelnou mocí. Dotáhl to tehdy na knížete kouzelnické ho společenství v Anglii. Mariana, nebyla tak mocná, jako jejíbratr, ale byla zdatnou kouzelnicí. Měli pět dětí, z toho byly tři kouzelníci, jedna čarodějka a jedna dívka bez kouzelného nadání. …
O dvě hodiny později se dostal do svojí doby. Naščel své rodiče Jamese Pottera a jeho ženu Lilly Evansovou. Co ovšem už nepředpokládal, bylo, že od nich se potáhnou dvě čárky, místo jedné. Jedna ukazovala na něj Harry James Potter (Harry Radley) a druhá ukazovala na další osobu, kterou znal. Hermiona Potterová (Hermiona Grangerová). Neváhal a dotknul se jejího jména. Opět se objěvil její životopis.
Hermiona Potterová se narodila 1. Srpna, těsně po půlnoci. Po smrti rodičů pánem zla, byla dána do opatrovnictví rodině Grangerů. Vyrůstala v nevědomosti o své minulosti ve světě mudlů. Její magie se projevovala bystrou hlavou, rychlým úsudkem a logickým myšlením. Od první třidy vinikala ve škole a ptřila mezi nejnadanější žáky v celé škole.
Nazývali ji šprtkou, proto si nedokázala najít žádné kamarády O to více studovala. Rodiče mrzelo, že nemá žádné přátelé, proto se rozhodli ji pořídit bratra. Zajeli do siročintce a přivezli Harryho. Hermiona ovšem v něm viděla náhradu místo sebe. Proto se její magie uvolnila i viditelně. Prohodila ho oknem.
Mrzelo jí to, ale on omluvu nepřijal. Údajně zemřel, to Hermionu úplně odrovnalo a už si ani nechtěla najít nějaké kamarády. Její láskou se stali knihy a vědomosti. Její magie se rozrostla a dokázala si zapamatovat vše co si přečte.
V den jejich jedenáctých narozenin ji přišel dopis ze školi magie, z Bradavic. Jakmile se to dozvěděla přemluvila rodiče, aby ji vzali na Příčnou ulici, kde si koupila vše co potřebovala do Prvního ročníku a spoustu knih navíc. Taky ji prozradili, že je adoptovaná. O jejich rodičíc ji ovšem nic neřekli, nevěděli.
Hned ve vlaku ji čekal šok, potkala tam údajně zemřelého nevlastního, vlastního, bratra Harryho Readleyho (Pottera). Tam se taky dzvěděla jak se změnil. Jeho přijmení ji prozradilo, že je u nejobávanějšího černokněžníka teté doby, Toma Rojvole Readleyho (Lorda Voldemorta, Ty-víš-kdo). Ve škole očekávala, že zapadně a najde si konečně nějaké kamarády, ale omyl byl pravdou. Díky její schopnosti zvládala učení a stala se opět pro ostatní šprtkou. První neděli ve škole se dozvěděla o smrti adoptovních rodičů. Složila se z toho. Věděla kdo za to může, ale nevěděla jak to dokázat.
Jedinou oporou ji byla Eleonor Sneapová.
Čas ve škole plynul pořád stejně. Nejčastěji v knihovně s Eleonor, nebo jen s knihou. ...
Takže Harmiona je moje sestra. Pomyslel si. Musí si s ní promluvit. Ale kdy. Původně plánoval prozradit ji, že rodiče žijou na konci roku, ale toto mění situaci. Po vánocích ji pošle tuto knihu, tajně. Rozhodl se to ještě ověřit na plánku. Rozbalil plánek Bradavic pronesl heslo a začal ji hledat. Zrovna se nacházela vb knihovně, jako obvykle. Společnost ji dělala Eleonor. Jinak v knihovně byl ještě někdo. Jeho parta. Draco Malfoy, Pansy Parkinsonová. Creb a Goyle, co ty tam dělaj? A Ginerva Readleová (Ginerva Wealseová). Další šok. Harry se chvilku zamyslel. A dával si informace dohromady. Nakonec se rozhodl jeětě jednou podívat do knihy rodů. Tam našel sebe a dotkl se svého jména.
Jako obvykle se rozepsasl jeho životopis.
Harry James Potteer, jeho život začíná rok, před jeho narozením, kdy byla vyřčena věštba.
„Příchod toho, v jehož moci je porazit pána všeho zla, se blíží... narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku... a Pán zla ho poznamená jako sobě rovného; on však bude bude mít moc, jakou Pán zla sám nezná... proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu... Ten, v jehož moci je porazit Pána zla, se narodí, až sedmý měsíc bude umírat...“
Část zaslechl špeh Pána zla, než byl odhalen. Dal mu hned vědět. Takže když se narodil Harry 31. Července začali se jeho rodiče skrývat. Jeho sestra se narodila až po půlnoci, takže na ni se věštba nemohla vstahovat. Ale kvůli ohrožení Harryho se začali ukrývat. Po roce se rodiče rozhodli ukrýt pod Fideolovo zaklínadlo. Ovšem strážce už byl ve službách Pána zla. Hned druhou noc na ně zaútočil Voldemrot. Harry jako jediný přežil kletbu smrti. Zbyla mu jen jizva na čele, kam ho kletba zasáhla. Albus Brumbál se rozhodl umístit k sestře Lyli, Petunii Dursleové. Předpokládal, že matčina ochrana tam bude fungovat. Jeho sestru umístil jinam, aby byla v bezpečí.
Dursleovi ho ovšem nepřijali a hned v den kdy ho našli ho umístili tajně do sirotčince.
Tam Harry vyrůstal. Byl bez kamarádů. Často ho šikanovali. Jeho magie se projevila, právě tím, že dokázal ovlivnit okolí. Mstil se jim. Svoji magii začal lehce ovládat. Uplynulo sedm let a adoptovali ho Grangerovi. Tam se setkal se svoji sestrou, i když to ani nevěděl. Neuplynul ani týden a pohádal se svoji sestrou, která ho nechtíc vyhodila oknem. Po týdnu v nemocnici se rozhodl úplně osamostatnit. Předstíral smrt a utekl do Londýna. Tam po nějaké době objevil další lidi, kteří ovládali magiii. Došlo mu, že se taky liší a začal je pozorovat. Smrtijedům, poskokům Pána zla, kazil plány. Před Bystrozory utíkal.Chtěli ho získat obě strany. Nakonec ho odchytil pán zla a podvedl ho. V jeho sídle se Harry seznámil s Ginnervou Readlovou (Weasleovou). Harry nikdy nepřijal názory Pána zla a přetvařuje se. V den nástupu získal skupinu dětí, aby ho následovali. Májí představovat nástupce smrtijedů.
První týden v Bradavicích si zařizoval své vlastní sídlo. Peníze na něj vzal u Anglické národní banky – vykradl ji.
O týden později předstíral smrt rodiny Grangerů a ukryl je do svého sídla. Harry totiž věděl, že jakmile ukáže Pánovi zla symbol, který si určil, bude muset někoho zabít. Vybral si tuto oběť, protože je už znal a věděl, že sním budou souhlasit.
Nyní pracuje na mnoha plánech.
„Ta kniha je protivně informovaná, zamumlal si. Nikdo ji nesmí dostat do rukou.“ pronesl si pro sebe. Rozhodl se ji ukrýt ve svém sídle. Teď pokračoval v tom proč je Ginnerva Weasleyová u Voldemorta. Když se na něj obrátila kletba smrti, měla ho zabít. Přeržil ,ale bez následků to být nemohlo.... Když ho nezabila musela mu sebrat moc, musela usmrtit aspoň tělo.... Takže Voldemort přišel o svou sílu... Ano vzpomínám si, že na rok někam zmizel a nikdo o něm nic nevěděl. Někdy v té době musel unést Ginny. Jasně potřeboval oběť, aby získal své tělo zpět. Prroto má Ginny na ruce jizvu, která nejde vyléčit. Já se divil proč je tak podobná Weasleům, je jejich sestra. Jednou se to dozví a snad ji rodina příjme. Musím zjisti na jakou stranu se staví. V pondělí ji vyslechnu. Myslel si, že se ještě podívá na knihy po zakladatelích, ale neuspěl. Už se blížil čas večeře. Zbalil se a odešel zpět do bradavic. Dnes šel spát brzo. Hodně se toho dozvěděl a potřeboval to ztrávit.
U Snapa
Harry odešel z jegho kabinetu. Zakázal, aby se viděli. Pokud to poruší budou potrestáni.. Zamyslel se natolik, že nezaregistroval, že tam je ještě Eleonor. Uvědoil si její přítomnost, až když na něj pormluvila. Uvědomil si, že nejspíš už na něj mluví nějakou dobu.
„Tati, jsi v pořádku?“
„Už mě Readly štve. Odejdeme odtud. Albus nám poskytne ukrýt. Nejdřív se musíš přidat k němu, potom tě Pán zla s ním zasnoubí. Teď nám ten spratek zakáže se stýkat. Co si o sobě myslí!“
„Uklidni se tati! Mohlo by to dopadnout hůř. Sám říkal, že nám povolí navštěvy. A v jedné věci mu věřím. Když něco řekne tak to dodrží. A sám mi řekl, že když bude s náma spokojen budeme odměnění.“
„Odejdeme, tak budeme moct být stále spolu.“
„Ne tati. Taky bych si přála odejít, ale nemůžeme. Brumbál potřebují mít na své straně špeha. A já se rozhodla naučit nitrobranu a zkusím taky prozrazovat jeho plány.“ Jakmile to dořekla, zakryla si pusu a zatvářuila se vyděšeně.“
Severus by nemusel ani dělat špeha, aby mu došlo, že tady něco nesedí.
„O čem to mluvíš? On tě nakonec přijal?“
„Neptej se prosím. Nechci ti lhát a ani nechci zradit aspoň zatím.“
„Dobře, stejně si mi už odpověděla.“
"A jak jinak se ti líbí v Bradavicích?“
„V zhledem k tomu, že nejsem pořád ve zmijozelu, neuraz se tati, tak je to skvělý. Hermiona je sice moc posedlá do učení. Chce pomstít své rodiče. Je pravda, že proto se nezhroutila. Zalezla do knihovny. A ostatní taky vypadají v pohodě.“
„Aspoň že tu máš kamarády.“
Potom si povídali až do večeře. V hlavní síni se rozloučili. Severus zamířil k učitelskému stolu a sedl si vedle ředitele.“
„Chci s tebou mluvit Albusi.“
Po večeři se sejdeme u mě.
Tak jak se dohodli, tak i učinili. Právě stáli naproti sobě a usedali do křesel.
„Tak co tě trápí tentokrát?“
„Harry už vymyslel jak nás potrestá.“
„A...“
„Když o tom tak přemýšlím, tak to dopadlo ještě dobře a vím i proč.“ Ušklíbl se Severus, když mu to do sebe zapadlo.
„A povíš to i mě?“
„Harry mě nemohl potrestat, za to, že nepřijal El. On ji totiž tajně přijal. Znamení sice nemá, ale plní pro něj nějaý úkol. Dneska se u mě prořekla. Takže se nesmíme jen stýkat, pokud to nedovolí. Chce si asi zabezpečit, že na něj nebude donášet.“
„To je zajímavý. Víš co po ní chce?“
„Nevím a jak sama řekl neptal jsem se. Je to příliš riskantní.“
„Děkuji ti Severusi, že si mi to prozradil. Nikomu to neříkej, že víš, že pro něj pracuje. Myslím, že to bude vědět jen Voldemort. Kdyby si zase něco zjistil tak mi dej vědět.“ Rozloučili se.
O měsíc později si Albus odchytil Severuse na chodbě.
„Severusi, dlouho si mi nic nehlásil.“
„Nebylo co, s El jsem nemluvil, a o tom, že Harry doučuje svoji skupinu víte. Také víte, že El se učí nitrobranu.“
„Ano to vím, párkrát za mnou byla, jesli bych ji nepomohl. O to právě jde, můžeš jít se mnou.“
„Jistě.“ Když se usadili v ředitelně Albus spustil.
„Severusi, ty určitě máš protielixír na neutralizaci lektvaru pravdy.“
„Ano, na co ho potřebujete?“
„Já ne, ale jde mi o tvoji dceru.“
„Nechápu."
„Sám si mi řekl, že chtěl u tebe zjistit jak se připravuje Veritaserum. Jestli si správně pamatuju, tak se musí nechat přejít přes úplněk. Harry ho bude chtít vytzkoušet. Dneska podle mých zdrojů má vyučovat Eleonor. Je to jejich první setkání od úplňku. Bude ho chtít vyzkoušet.“
„Albusi, vy víte, že Harry vyučuje moji dceru a nic jste mi neřekl?“
„Nepokládal jsem to za nutné. Sleduje je tady Fawkes od té doby co si mi prozradil, že je v jeho službách.
„Dobře předám vám ho, aby jste ho mohl předat El. A děkuji za upozornění.“ s tím se Severus zvedl a odešel.
O týden později.
„Albusi musím s vámi nutně mluvit.“ vrazil do dveří ředitelny Severus.
„Dobře posaď se a povídej.“
„Dnes smě navštívil Harry, dostal jsem příkaz mu napsat povolení pro vstup do oddělení s omezeným přístupem.
„Dobře odhaduju, že se tam za chvíli ukáže. Půjči si tento plášť a sleduj ho.“
Severus tak učinil.
Za chvíli už sledoval jak Harry napřahuje ruku před sebe, hned na to se ozývá ze zadní části šramot. S povzdálí sleduje jak Harry přechází k truhle, zkouší odemykací kouzla. Severus je v klidu. Tuto truhlu zná. Nikdo ji zatím neotevřel. A ani Albusovi se to nepovedlo. Harry přestává kouzlit a zavírá oči. Najednou mu začínají modře zářit ruce a on se dotýká truhly. Ta se otvírá. Hned na to mu vlétá do ruky kniha. Kopíruje ji a kopii vrací na místo. Pak v ní hrabe. Vybral si čtyři knihy. Modrou, zelenoustříbrnou, červenozlatou a hnědou. Opět vytváří kopie a originály změnšuje a vkládá je do kapes. Pak zavírá truhlu. Severus se v tichosti připlíží a rychle zastaví víko aby nazaklaplo. Opatrně ho pokládá, tak aby se truhla nedovřela.
Opět dává pozor na to co dělá Harry. Kdykoli si zmenší nějakou knihu okamžitě si Severus poznamená místo kde byla. Když Harry odejde. Severus ještě chvilku počka a zamíří za knihovnicí.
„Mohla by jste mi říst, jaké knihy se nachází na těchto místech v oddělení s omezeným přístupem.“
„Chvilku vydrž Severusi, udělám ti seznam. Severus přikývl a vrátil se do oddělení s omezeným přístupem. Otevřel truhlu a jaké překvapení ho čekalo, když si všiml názvů oněch knich, které si Harry odnesl. Opět ji nedovřel a zamířil k Albusovi. Cestou ještě vyzvedl seznam od knihovnice.
„Tak povídej, co jsi zjistil?“ zeptal se Albus, když se Severus usadil na obvyklém místě.
„Kde začít? Odnesl si tyto knihy.“ S tím mu předal seznam.
„Ale zvláštnější bylo něco jiného,“ nenechal ředitele, aby si prohlédl seznam.
„Když vešel, místo toho, aby hledal knihy, tak natáhl ruku a ozval se šramot. Jako by tu knihu v duchu přivolal. To by nebylo tak zvláštní. Zvláštní bylo, že šramot se ozýval z truhly, která tam je.“
„Tu ovšem nikdo nikdy neotevře!“
„Tak Harry je první. Nejdříve zkoušel kouzla na odemykání a musím upozornit, že některá neznám. Nakonec jen zavřel oči, roce mu obalila modrá aura a když se dotkl truhly ta se otevřela. Knihy, které našel byly deníky zakladatelů a Knha rodů. Myslíte že jsou pravé?“
„Tak to je skutečné překvapení. Ale chápu to. Je na čase, aby ses dozvěděl i to co vím o něm já.“
„Vzpomínáš, když jsi mi vyprávěl jak byl Harry poprvé na Příčné?“
Severus jen přikývl.
„Já už jsem to věděl. Hned jak si u Olivandera vybral hůlku a odešel on mi poslal dopis. Tu hůlku si vybral sám. Natáhl ruku před sebe a ona mu do ruky vletěla sama. Pamatuješ na chlapce, jak jsme ho všichni tak hledali.“
„Tím chcete naznačit, že je to on?“
„Ano, vyzpovídal jsem ty bystrozry, který na něj narazili poprvé, vyzpovídal jsem ty kteří ho pronásledovali. S některými jsem si promluvil vícekrát. Olivander do mě zasel pochybnosti, a dnes jsem si téměř jistý. Po tom všem co jsem o něm vyslechl jsem si téměř jistý.“
„V čem jste si jistý? Vůbec nechápu co se mi snažíte říct.“
„Říká ti něco magie vůle?“
„Legenda o magickém odvětví.“
„Není to legenda a není to magické odvětví. Toto nejde naučit. Ovšem pokud to ovládáš stáváš se mocným kouzelníkem. Jen pomoci své vůle je schopen přinutit své okolí, aby reagovalo jak si on přeje. Za pomoci tohoto odvětví je schopen ovlivňovat okolní magii, Vytvářet vlastní kouzla, rychle vyhodnotit nejlepčší možné řešení a to i kdyby o tom v životě neslyšel.“
„Jak to všechno víte?“
„Částečě tuto schopnost ovládám i já. Vlastně se dá říci, že všichni mocní kouzelníci tuto dovednost ovládají. I ty Severusi z ní něco máš.“
„Já?“
„Ano nadání pro nitrobranu a nitrozpyt.“ Ale jeho kvalit nedosahuješ. Proto se naučil za rok tak dokolnale oklumencii.“
„Na co potřebuje knihu rodů?“
„To nevím, asi se zajímá o své rodiče.“
„Můžeš jít a nech si ty informace pro sebe.“