Jdi na obsah Jdi na menu
 


14. Kapitola

28. 8. 2013

Harry se snažil zmizet co nejrychleji. Věděl, že způsobyli dost hluku na to, aby přilákali profesory. Už chtěl zamířit ke schodišti, které spojovalo všechny patra hradu, když zaslechl spěšné kroky, které mířili po schodišti ze zhora. Rychle se schoval, aby nebyl vidět. Za chvíli okolo něho prošel Quirell. Už chtěl vyjít ze svého úkrytu, ale zaslechl ještě někoho. Kolem něho proplachtil kulhající Severus. Jakmile osaměl, nezaváhal, a vydal se po schodech nahoru. Cestou si všiml krvavých kapek na podlaze. Rozhodl se je sledovat. Došel tak do třetího patra. Chodba, kterou procházel byla prázdná a vypadala celkem opuštěně. Krvavé stopy končili u dveří na konci chodby. Harry se rozhodl se podívat co je za nimi. Otevřel dveře. Tedy pokusil se otevřít dveře, ale byli zamčené. Harry tedy použil jednoduché alohomora a dveře si otevřel. Uvnitř viděl obrovského tříhlavého psa, jak spokojeně oddechuje. Kerberos spal a jak si Harry všiml spal na padacích dveřích. Harry se moc nezdržoval. Věděl, že jakmile by vstoupil do místnosti. Kerber by se probudil. Proto je potichu zavřel, zase je uzamknul a vyrazil do společenské místnosti.

Tam už na něj čekali jeho věrní.

„Proč si nás nevzal sebou?“

„Protože, kdybych vás vzal sebou, tak většina prváků, které měl mít na starost prefekt by bysla pryč, to by bylo moc nápadný. Pansy, ty ještě nemáš žádný úkol. Tak ti jeden dám. Budeš nenápadně sledovat profesora obrany proti černé magii.“ Jakmile dohovořil vyrazil do ložnic svého ročníku a uložil se ke spánku. Ostatní ho následovali.

Další den si potřeboval promluvit s Ginny. Takže ještě před snídani si ji odchytil.

„Ginny, kdy máš zase schůzku s Albusem?“

„Až mě za ním pošleš s nějakými informacemi.“

„Tak za ním dnes zajdeš a povíš mu, to, že jsem dal sledovat profesora proti černé magii Pansy."

Během snídaně si všiml, že se Hermiona daleko více baví s mladým Weasleym. Ovšem si také všiml, že ho dost často pozoruje.

 

Události v podobě Severuse Snapa

Severus Snape seděl u učitelského stolu a v klidu večeřel, když do síně vtrhnul jeho kolega, profesor obrany proti černé magii, profesor Quirell.

„TROLL! TROLL JE VE SKELEPENÍ!“ A skácel se v bezvědomí k zemi.

Jak profesor předpokládal nastala mezi studenty panika. Ředitel ji brzy uklidnil, ale udílení rozkazů pro studenty Severus vnímal jen na půl. Spíše přemýšlel, jak se ten troll dostala do hradu. Z jeho znalostí těchto tvorů věděl, že se vyznačují svoji tupostí. Sám by to nezvládl. Musel mu někdo pomoci, došel k závěru Severus ve stejnou chvíli, kdy studenti odcházeli do svých solečenských místností. Rychle sklouzl pohledem ke zmijozelu a ke své dceři a překvapilo ho, že ji nikde neviděl. Za to si všiml Harryho jak opouští skupinu spolužáků. Severus nezaváhal a vyrazil za ním. Po chvíli ho dohnal a všiml si, že sleduje jinou dvojci, El a mladýhoWeasleyho. Nemířili tam jak očekával, ale někam do prvního patra. Otočil se zpět, aby se podíval jestli ho nikdo nesleduje a všiml si hábitu jak mizel po schodišti výš. Přestal sledovat je a zamířil za neznámým. Podle hluku který vydával. Mířil do třetího patra. Do místnosti hlídané Hagridovým mazlíčkem. Severus nevěděl jak se přes něj dostat, ale zajímalo ho kdo ho přišel navštivit. Vešel.

Uviděl Svého kolegu Quirella, jak se snaží dostat k padacím dveřím.

Co tu děláš?“ Otázal se Severus, ale to neměl dělat jakmile vydal nějaký zvuk zaegistroval ho kerberos, který po něm sekl tlapou. Severus se sice vyhl, ale ne dostatečně rychle, aby vyvázl bez zranění. Než se stačil vzpamatovat, tak už na něj Tříhlavý pes útočil znova. Tentokrát se mu povedlo uskočit až ven z místnosti. Když se podíval znova dovnitř, všiml si, že je prázdná, tedy až na zvířecí stráž. Rozhlédl se po chodbě a viděl jak Quirell jde ke schodům. Rozhodl se vydat také dolů a promluvit si s ním. Ovšem zaslechl velký hluk z nižších pater. Troll! Vzpoměl si hned a spěchal podle hluku do prvního patra. Vyděsil se, protože věděl, kdo tam mířil také. Doufal, že jsou aspoň na živu. Když tam přišel viděl jen dobíhat ředitelku nebelvírské koleje na dívčí záchody. Když dorazil ke vchodu, tak se zarazil. V rohu stála nebelvírská šprtka Grangerová, tedy Hermiona, opravil se v duchu, přece jenom s ní se bavila jeho dcera, která stála vedle Rona Weasleho. Oba se tvářili kajícně. Nakonec si všiml i trolla, který byl omráčen uprostřed místnosti. V duchu se ušklíbl a zaposlouchla se do hovoru, aby mohl reagovat.

... Uděluji pět bodů každému z vás za nehorázné štěstí.“ v tu samou chvíli dorazil Quirell.

Měli by jste jít na své koleje. Mohl by se probudit.“ prohlásil vysokým hlasem. Studenti odešli Severus taky. Všiml si, že Hermiona je nějaká zamyšlená a a chtěl si ještě promluvit s Eleonor.

El, Slečno Grangerová počkejte!“ Zavolal na dvě studentky,, nechtěl je pronásledovat a věděl, že by se pak rozdělili. Když se všichni tři zatavili otočil se na Rona.

Vy jste slečna Grangerová, pane Weasley?“

Ne pane!“

Tak proč tu jste? Moje dcera nejste, tu poznám a když nejste slečna Grangerová, tak co tu děláte? Vás jsem nevolal. Pokračujte na svoji kolej!“ Jakmile odešel pryč obrátil se na zbylé dvě.

Obě půjdete se mnou.“

Zamířil do svého kabinetu.

Tak chci slyšet co se stalo a pravdu. El začni!“

Jakmile jsem se doslechla, že je na hradě Troll rozhodla jsem se vzít Rona a najít Hermionu.

Proč jste nebyla na večeři Slečno Grangerová?“

Pohádala se s Ronem a potřebovala se uklidnit.“ Odpověděla za ní El.

Dobře to dokážu pochopit. Proč vás sledoval Readly?“ Eleonor se na otce překvapeně podívala.

Zachránil nás. To on omráčil toho trolla jeho vlastním kyjem. Vyděla jsem ho. Když vykukoval z poza dveří. Potom na mě kývl, když si všiml, že ho pozoruji a zamířil pryč. Po chvíli přišla profesorka McGonagalová, pak vy a nakonec profesor Quirell.“

Tentokrát se zatvářil i Severus překvapeně. Co tím ten malý parchant sleduje? Rozhodl si to zapamatovat. Propustil je a sám šel přemýšlet co se za tuto noc dozvěděl.

Další den probíhal v klidu. Odpoledne chtěl sledovat Quirella, ale nepovedlo se mu to. Odchytil ho ředitel, že sním chce mluvit.

Co jste potřeboval, Albusi?“

Nechceš mi něco říct?“

O čem by to mělo být?“

Třeba co víš o včerejším večeru?“

„Co mám vědět?

No nejprve shrnu co vím, pak tě požádám co si o tom myslíš? Dnes za mnou přiša Ginnerva, nevím teď jestli jsem ti to už řekl, ale donáší mi na Readlyho. Zatím mi nosila jen informace, které jsem už většinou věděl, že vyučuje tu jejich partu, ale dnes mi přinesla něco zajímavého."

"Co?" Zeptal se Severus, aby udělal řediteli radost, když udělal tu odmlku.

"Nechal sledovat našeho profesora obrany proti černé magii, Profesora Quirela. Ale proč to nevím."

"Tak to zase tuším já. Včera jsem totiž viděla Readleyho jak sleduje mldého pana Weasleyho a mmoji dceru, pak jsem si všiml Quirela jak míří do třetího patra. Kde se vyhýbal tříhlavému psovi.

"Chloupkovi, Hagridův mazlíček."

"Měli by se mu zakázat takový mazlíčky, jsou nebezpečný."

"Ale zvládá je dobře. Zpět k tématu, Takže myslíš že se Quirel snaží dostat ke kameni?"

"Nevím, vím že se chtěl dostat přes toho psa."

"A jak se to dozvěděl Harry?"

"Asi nás viděl, kdyyž jsme scházeli po schodišti dolů. Mě se totiž podařilo zjistit, že zachránil Slečnu Grangerovou, Pana Weasleyho a moji dceru on. On totiž použil vznášecí kouzlo a omráčil trola vlastním kyjem."

"Originální to nápad, málojaký prvák by zvládl trola a hlavně tak originálně."

"To souhlasím, ale mě by spíše zajímalo, proč je zachránil."

"To se můžeme jen dohadovat. Třeba chránil svoji snoubenku."

"Tohlew mi nepřipomínejte, jde nějak zručit magick zasnoubení?"

"Určitě ani, slibuji ti, že se na to podívám, ale je ještě dost času. Zasnoubit se můžou až v patnácti."

 

Do vánoc se toho moc neudálo. Harry pravidělně učil své svěřence. Dostával hlášení od Eleonor a nenápadně dával informace Albusovi a hlídal Hermionu, aby se ji nic nestalo. Souboj s Nebelvířany opět odložil. Jak se blížili vánoce přemýšlel jak nejlépe uspět s Hermionou a jejím informováním. Odjela totiž k babičce. Věděl, že až si to přečte bude si chtít promluvit a věděl, že je u toho nesmí nikdo vidět. Už se rozhodl. Předá ji to dodatečně až po vánocích. Jinak by se stalo, že by přijela dřív a to nemůže dopustit. Bylo by to nápadné. On se rozhodl jet za Mistrem, stejně chce načit jedno kouzlo. Ginnerva se rozhodla zůstat v Bradavicích.

"Mistře, přijel jsem, abych se od vás něco naučil."

"Harry, vítej, nečekal jsem, že se tu ukážeš. Co chceš naučit?"

"Kletbu smrti."

"To bych do tebe neřekl, proř ji chceš umět?"

"Protože už teď mám nepřtele a budou přibývat, chci se umět bránit, když bude třeba."

"Dobře Harry. Najdi si knihu temné kletby a rituály černé magie, je v knihovně sídla, přečti si danou kapitolu a zítra vyzkoušíme jak si ji pochopil."

Harry tak udělal. Když procházel co v té knize ještě je, našel tam rituál, kterým si vrátil své tělo., rychle si ji přečetl a informace si uložil do paměti, třeba to někdy využije. Pak si našel kletbu Avada Kedavra a přečetl si kapitolu.

 

Avada kedavra, smrtící kletba, je charakteristická pro svůj smaragdově zelený paprsek, který vysaje veškerý život z oběti kouzla. Při sesílání musí kouzelník mávnou hůlkou tak aby po vyslovení formule AVADA KEDAVRA mířil na cíl.

Toto kouzlo patří mezi emocionální kouzla. Je proto důležité nasměrovat svoji nenávist k cíli a přát ji smrt.Musí se to myslet vážně, jinak kouzlo neůčinkuje jak má. Pokud to cítí neodstatečně může se cíli přitížit, ale nezemře.

Sílu kouzla lze poznat podle zbarvení paprsků. Čím výraznější tím silnější.

V době zakaldatelů proti této kletbě byla i obrana, ale nikdo ta se nedochovala.

 

Pak už tam byli jen rady, jak zamřit tu nenávist a další rady k seslání.

Důkladně to prostudoval. Šel se si dát něco k snědku, opláchnout a s knížkou si zalezl do postele, kde si četl do desíti hodin. Pak zhasl a usnul.