„Severusi, počkej, chci si s tebou promluvit.“
„Nepočkalo by to?“
„NE!“
„Tak mluv“
„Tady ne, u tebe v pracovně.“
Severus tedy vedl Harryho k sobě do pracovny a čekal, co po něm chce. Sám chtěl přemýšlet o tom co se stalo, ale díky Harrymu nemohl. Rozhodl se jít poté za Brumbálem.
Mlčky došel až do své pracovny, kterou odemkl a vyzval Harryho, aby vešel.
„Tak co si chtěl? Mám toho moc.“
Harry okamžitě zabezpečil místnost proti odposlechu.
„Takže Severusi, vím, že máš o čem přemýšlet, ale než uděláš nějaké ukvapené rozhodnutí nebo ho za tebe udělá Brumbál poslechni si toto. Jestli využiješ Eleonor k tomu aby mě špiclovala tak jak to děláš ty u Mistra, pro Brumbála, nebude se ti líbit jak zakročím. Než něco řekneš, vím, že jsi špeh a je mi to celkem jedno. Měl jsem už podezření nějakou dobu, ale u Eleonor jsem si to ověřil. Nitrozpyt je dobrá věc, že?“
„Co chceš?“ odvětil po chvíli Severus, když se Harry odmčel. Snažil se zachovat svoji ledovou tvář, ale nedařilo se mu to.
„Nemusíš se obávat, nemám v plánu tě napráskat Voldymu, ale jen za určitých podmínek. Eleonor nebude dělat špeha, to si myslím, že navrhne Brumbál, až mu řekneš, co se stalo. Jestli se dozvím, že vám něco prozradila. Okamžitě Voldemort ví kdo ve skutečnosti jsi a počítej s tím že Eleonor si nechám u sebe už navždy a ne jako moji ženu, jak plánuje teď Mistr, ale jako otroka a hračku. A ještě jedna věc. Budeš mi hlásit co má v plánu Brumbál i Voldemort, když na nějaké jeho schůzi nebudu. Jo a to že děláš pro mě se Brumbál nesmí dozvědět, jinak následky budou stejné. Chápeš to?“
Harry nečekal na odpověď a odešel do ložnice. Už cítil jak je unavený.
Severus se rozhodl, teď ještě musí za Brumbálem.
Opět vynechal klepání a svalil se do křesla. Jeho ledová maska by ten tam.
„Ahoj Severusi tak jaké jsou novinky, když tě tak vidím myslím, že potřebuješ něco ostřejšího,“ a podal mu flašku i se skleničkou ohnivé whisky.
Severus se nenamáhal se skleničkou, vzal láhev a pořádně se z ní napil.
„Lepší?“ Pronesl Brumbál s vážnou tváří. Takhle Severuse naposledy viděl, když se dozvěděl, že zapříčinil smrt Lily Evansové, to dobou už Potterové. Viděl ovšem, že mu o moc lépe není. Albus nenaléhal a čekal až sám začne.
„Jsem vyřízen. Pán zla zasnoubil El s Harrym. Navíc ji nepřijal mezi smrtijedy, ale na žádost Harryho ji přenechal jemu. Harry s ní chvilku jednal, pak se vrátili. Ona zamyšlenější. Asi ji dal nějaký úkol.“
„Ale to je dobrá zpráva, aspoň budeme mít i někoho u něj.“
„Ne, nechci, aby donášela.“
„Ale Severusi…“
„Žádné ale Brumbále, toto je moje rozhodnutí a neohrozím její život.“
„Co se stalo Severusi?“ Změnil tón. „Dřív by si s tím souhlasil, sice bych tě musel přemlouvat, ale podařilo by se mi to, ale teď cítím, že nemám naději.“
„Dřív možná jo, ale teď nikdy. Harry ví, že jsem váš špeh.“
Nastala minuta ticha.
„V tom případě zůstaneš tady, ty i Eleonor.“
„Ne, to by mě prozradil. Slíbil, že mě neprozradí, pokud budu dodržovat určitá pravidla.“
„Jaká pravidla?“
Chovat jako by se nic nedělo a navíc El nesmí být jako špeh u něj.“
„Tak bude špehovat jako ty. Vždyť víš, že tebe neodhalil.“
„To je sice pravda, ale to riskovat nebudu. Předtím šlo jen o můj život. Pán zla by mě mučil a pak zabil. Ale co naplánoval Harry, pokud zradí to ne, to nebudu riskovat.“
„Tak ji ochráníme.“
„Ne!“ Už jsem řekl Brumbále, já to riskovat nebudu. Kdyby se to dozvěděl, tak se to dozvím, až bude pozdě. Vím, jak reagoval na mě. Ne u něj ukvapené kroky nemůžeme čekat.“
„Dobrá tedy, kdyby sis to rozmyslel, tak řekni.“
„Nerozmyslím si to.“
A odešel se vyspat. Láhev Ohnivé whisky od Brumbála si vzal sebou.
Druhý den Harryho probudil šramot z vedlejší postele. Pomalu se začal protahovat. Nechtělo se mu vstávat, ale musel. Ostatní spolubydlící už čekali jen na něho. Kromě Draca Malfoye u něj na pokoji byly dva hromotluci, Harry v první chvíli myslel, že to jsou gorily. Spletl se, i když ne o moc. Ti dva byli Creb a Goyle. Z holek tam byli, Pansy Parkinsová, Millicent Bullstrodeová, Eleonor Snapeová a Ginerva, jeho nevlastní sestra.
Jakmile se všichni sešli ve společenské místnosti, vyrazili na snídani. První šel Harry, vedle něj šla Ginerva a za ním se trousil zbytek jeho ročníku. U snídaně si sedl na kraj a vzal si toast s marmeládou. Při tom čekal na rozvrh. Nečekal ani moc dlouho a za chvíli ho Severus přinesl. Podíval se na dceru a lehce mu cukli koutky, poté se zase zachmuřil a pokračoval v rozdávání rozvrhu.
Harry měl první hodinu Lektvary, další bylo Bylinkářství, a poslední byla Péče o kouzelné tvory. Jakmile dosnídali, otočil se na Eleanor. „Potřebuji si s tebou promluvit. Pojď!“
Ostatním řekl, že půjdou napřed.
Mluvil cestou protože chodba byla prázdná a do sklepení na lektvary se moc studentů zatím nehrnulo, měli ještě půl hodiny čas.
„Co jste potřeboval, Pane?“
„Tak za prvé, tykej mi, navíc když jsem sami chci aby si mi říkala jménem, přece jenom jsme zasnoubeni, ale jen když jsem sami. Ale co ti chci říct. Neopovaž se něco říct otci, nebo Brumbálovi. Díky tobě jsem si potvrdil, že tvůj otec je špeh. Neboj nemám v plánu ho prozradit, ale ujišťuji tě, že jakmile zjistím, že si něco prozradila, udám ho a z tebe se stává můj otrok. A počítej, že první příkaz bude mučení tvého otce. A uděláš to pod kletbou Imperius to uděláš, věř mi! Jinak ostatní o tobě kromě toho že jsi Severusova dcera nic nevědí. Nech to tak, a počítej, že po lektvarech se rozejdeme. Tak jak jsme se včera dohodli.“ Poté se rozhostilo ticho, které přerušil až příchod ostatních.
Vytvořili se dvě skupiny, Zmijozel a Nebelvír. První napjatou atmosféru nevydržel Draco.
„Ty budeš určitě Weasley. Zrzek a obnošený hábit, co tu vůbec děláš, jsi tu leda pro ostudu.“
„Bílí vlasy a nos, do kterého prší, ty budeš Malfoy!“ prskl zrzek. „Vrať se ke svým, tady o tebe nestojí.“
„Ještě aby, paktovat se s mudlovskými šmejdy. Fuj!“
„Zalez zpátky domu jsi nějaký bledý, nebolí tě něco, měl by si jít za svým páneškem, aby se o tebe postaral, koukni, jak tam stojí a smutně tě sleduje.“ To se do toho vložila Hermiona.
„Hele letec bez koštěte. Jak si se proletěla z kupé ven. Neměla by sis jít nechat pofoukat bebí?“
„To spíš by ses měl vrátit, koukni, jak je tvému pánečkovi smutno.“
„Drahá Hermiono. Vypadá to, že si mi neodpustila let z kupé, ale uvědom si, že si za to mohla sama. A musíš uznat, že jsem na tebe byl ještě hodný. Ty si mě prohodila ze třetího patra já jen na chodbu z kupé. I když musím přiznat, že jsem uvažoval, že to vezmu okýnkem vlaku ven, ale nechtělo se mi to vysvětlovat.
„Já se ti ale omluvila.“
„No a? Jako kdybych o to stál, stejně to bylo na příkaz tvých rodičů. Že bychom je navštívili? Ještě si to rozmyslím. Pojďte panstvo, Severus je tu.“
Hodina probíhala v klidu jen nebelvír už byl v mínusu. Hermiona byla šprt stejný jako na škole, když chodila na základní školu, ale opět ji často předběhl Harry, nebo jeho sestra.
Jakmile byl konec a půlka lidí byla ve třídě, tak Harry spustil na Eleonoru.
„Tak tobě se ve zmijozelu nelíbí. To by mě zajímalo proč? Že by to mělo něco společného s tvým dobrým srdíčkem? Divím se, že si se na začátku nezastala Weaslyho. Přemýšlím, s kým tě mamka měla. Se Severusem určitě ne, jinak by si nemohla být tak změkčilá.“
Chvilka ticha, Harry letmo pohlédl na učitele lektvarů a sledoval, jak bude reagovat.
Eleonor mlčela, vypadalo, že není schopná slova, ale ve skutečnosti ani nevěděla jak reagovat, věděla, že to je součást divadla pro okolí. „Nepatříš do Zmijozelu, nepřibližuj se k nám, ukončil Harry, když viděl, že se nezmůže na slovo.“ Opět se otočil na Severce, který už mířil k nim.
„Nepleť se do toho Severusi, není to tvoje starost. Jdeme, parto.“ A v doprovodu ostatních lidí odešel z učebny a zamířil si to ke skleníkům. El tam stála se sklopenou hlavou.
Severus nevěděl, co má dělat, ale šel za dcerou.
„Jsi v pořádku? Snaž se to urovnat, jinak bude zle hlavně, jestli se to dozví Pán zla. Pojď dopovodím tě na další hodinu.“
„Ne, díky. Půjdu sama.“ A opustila tiché sklepení. Venku ovšem na ni někdo čekal, Hermiona.
„Aho El, nevadí, když ti tak budu říkat?“
„Ne, ty se mnou bavíš?“
„Proč by ne?“
„No já že jsem ze zmijozelu.“
„No a, jak to tak vypadá tak tam asi moc nezapadneš.“
„Popravdě jsem tam nechtěla, ale klobouk mě tam zařadil, jinak prý bude hodně lidí nespokojených, ale na mě ohledy nebral.“
A začali se trochu bavit. Hermiona ji řekla odkud zná Harryho a ona ji zase vyprávěla o tom jak lituje že musí být ve stejné koleji jako on a jediný pro koho je ráda že tam je, je její otec.
Celý den probíhal jinak v klidu. Po škole se rozkřiklo, co se stalo ráno mezi Eleonor a Harrym a celý stůl zmijozelu se jí stranil. Při jídle seděla sama na kraji a smutným výrazem sledovala nebelvírský stůl. v hodinách byla také bokem. Harry ji dal občas znamení, že to dělá dobře. Když se náhodou potkali, urážel ji.
Severus to nechápal, ale jak mu naznačil Harry nemíchal se do toho. Věděl, že kdyby El chtěla, přišla by za ním.