Čas plynul a Harry byl v čele Zmijozelu. Většina se mu chtěla zalíbit. Někteří si ho nevšímali a někteří mu tiše záviděli. Harry se držel v partě s Ginervou, Dracem a občas s nimi byla i Pansy. Občas se Harry uplně vypařil a nikdo nevěděl kde je, ale bylo to jen dvakrát a to jen na dvě hodiny. Eleonor se spřátelila s nebelvířany a nebyl vidět jinak než ve společnosti Hermiony a Rona.
Byla tu první sobota školního roku a Harryho čekalo přijmutí členů. Už ráno se nechal přenést do sídla Lorda Voldemorta a když Snape odcházel Harry zaním ještě zavolal.
„Přiveď mi Draca Malfoye, Pansy Parkinsovou a Ginervu. El nevoď, nechci ji, je moc změkčilá. S mistrem to vyřídím.“
Sneape odešel zpět do Bradavic, v hlavě měl ovšem obavy co se stane s El, bál se o ni. Do teď byla šance, že Pán zla nepříjde na to, že se nezařadila do společnosti Zmijozelu, ale teď to vyjde najevo. Celou dobu, co šel pro ty tři byl myšlenkami u své dcery. Harry se vydal do hlavního sálu, kde seděl mistr.
„Zdravím mistře.“
„Zdravím Harry, jsi tu brzo.“
„Ano, potřeboval bych poradit.“
„Co potřebuješ?“
„Nevíš o způsobu jak se přenést na určité místa, když ještě nejsem plnoletý, abych se směl přemisťovat?“
„Vytvoř si přenašedlo, to kouzlo ses myslím, už učil.“
„Ale to je jen na místa, kde už jsem byl, potom si můžu vytvořit přenašedlo.“
„A kam by ses chtěl přemístit?“
„Na místo kde se ukáže světu moje znamení, bude to dnes v deset večer, ale ještě nevím jak se tam mám dostat.“
„Můžu tě tam vzít sám.“
„Jestli na něco nepřijdu, poprosím večer vás, mistře. Nyní bych vás chtěl poprosit o soukromí, za chvíli dorazí mí věrní a je načase je přijmout.“ S tím mávl hůlkou něco zamumlal a objevil se jeho zelený hábit se stříbrným vzorem.Voldemort to ještě zahlédl a pomyslel si. Nehodí se k jeho věku, ale jakmile zmužní, bude v něm vypadat impozantně. Poté za sebou zavřel a nechal tam Harryho samotného.
To už vcházel profesor lektvarů a za ním šla trojce zmijozelských. Harry dal pokyn Severusovi, aby je opustil. A sám si stoupl před ně.
„Vítám vás, jistě víte proč jsme se tu dnes sešli. Oficiálně vás přivítám v mém spolku, nyní jste mí pomocníci v uskutečňování mých cílů. Loajalitu budu odměňovat zradu trestat. Vaše názory si vyslechnu, a když budou k věci a budou mít nějakou myšlenku tak se nad ní zamyslím, když ne, beru to tak, že mě chcete nahradit, což značí zradu. Co budete nosit je mi jedno, podmínky jsou jen tyto, žádné křiklavé barvy, a nějakou masku přes obličej. Má někdo zatím nějaké dotazy?“
Všichni mlčeli.
„Tak dál, pondělí, středa a sobota, budeme mít sraz v nějaké nepoužívané učebně. Já vás vyzkouším co nového umíte a když tak vás i něco nového naučím. Popřípadě zadám i nějaké úkoly. Teď přejdeme k samotnému znamení. Uvolněte si levé předloktí.“ Všichni tak učinili a Harry přešel k první osobě a tou byla Ginerva.
„Mordemus naja adorior et hasta pro solea!“ Po vyřknutí formule se v pil Minervě do paže rudý paprsek, který se jí na předloktí zformoval do útočící kobry, která drží jazykem hůlku. Tako to zopakoval ještě dvakrát. Poté si vyhrnul svůj rukáv a dotkl se znamení, které se tam objevilo.
Ostatní ucítili pálení na svém předloktí.
„Takto vás budu volat, za pomoci těchto amuletů se dostanete sem,“ každému vložil do ruky řetízek na kterém byl zavěšen smaragdově zelený kámen. Znamení se vám po aktivaci zahřeje a zviditelní. Jinak ho budete mít skryté.“ Jeho znamení zmizelo. Stejně i ostatním. „Nyní se za pomoci amuletů vraťte do Bradavic.“
Ostatní odešli a Harry počkal až se vrátí Lord Voldmeort.
„Tak jak to proběhlo?“
„V pohodě. Máš pro mě nějaký úkol?“
„Ne jen ještě přijmeš Goyla a Creba. Taky jsem se doslechl, že jeho dceruška ještě není přijatá a stýká se s Nebelvítskými. Je to pravda?“
„Ano, je to pravda, El to má za úkol a nechci , aby o ní zatím věděli ostatní, aby to jejich nadávání bylo přesvědčivé. Eleonor, má za úkol se s nimi sblížit. Takhle budu přesně vědět, co se děje. Její nejlepší kamarádi je krvezrádce, Ron Weasley, a šmejdka Grangerová. Bude my o nich podávat zprávy a vůbec co se děje na straně dobra. Proto jsem ji před Severusem odmítl přijmout. Jo a Creba a ani Goyla nepřiberu. Ty znaj jen šest písmen z celé abecedy, a to a, d, h, j, l, m, takže dokud nepoberou trochu rozumu nemám o ně zájem.“
„Proč zrovna tyhle písmena?“
„Utvoří z toho větu Ja mam hlad.“
„Nechám ti rok, potom je přijmeš.“
„Dobře mistře. Nyní mě omluv, čeká mě Eleanor a večerní úkol.“
„Ještě počkej.“
„Co se děje?“
„Musím potrestat Sneapa a jeho dceru, za to že mi lhaly. Původně měla přijmout tvoje znamení, ale takto, když si Severus myslí, že je toho ušetřena, musím ji potrestat jinak. Dávám ti úkol, vymyslet nějaký trest. Příště ti taky upravím znak, abych tě mohl kdykoli zavolat. Nyní můžeš odejít.“
Severus Sneape, jakmile opustil trojci nových přisluhovačů Harryho, a po rozmluvě s Temným pánem, vydal se hledat svoji dceru.
Nalezl ji v přítomnosti Nebervýrských v knihovně.
„El, můžu s tebou mluvit?“
„Jasně!“ Zvedla se a zamířili za svým otcem, který si to zamířil do sklepeních do svého kabinetu.
Jakmile vešli, zabezpečil ho proti odposlechu a pokynul El, aby se posadila do pohodlného křesla co tam měl.
„El, co se děje? Ve zmijozelu se ti nelíbí?“
„Nemůžu o tom mluvit, ale s Hermionou a Ronem se cítím dobře.“
„Jenže Pán zla už ví, že nejsi ve zmijozelu vítaná. A že Harry tě odmítl přijmout. Bude tě chtít potrestat.“
„S tím, ale nic nenadělám.“ Ozvalo se zaklepání.
Severus jen mávl rukou ať si toho nevšímá a chtěl pokračovat v rozmluvě.
V tom se zeleně zablesklo a dveře se otevřeli, v kterých stál Harry.
„Věděl jsem, že jste tady. Přišel jsem jen oznámit, že mistr už ví, že tě nepřijmu. Taky mám za úkol vymyslet jak vás má potrestat. Tak sbohem. Jo a ještě jedna věc. Večer bych chtěl Severusi, jestli by si mi vysvětlil princip výroby jednoho lektvaru.“
„Přijďte v osm hodin.“
„Budu tu Severusi. Teď vás nechám o samotě.“
Harry vyšel z kabinetu a zamířil do své koleje. Cestou se ovšem zastavil v jedné málo používané chodbě a čekal na El až půjde od otce. Nečekal ani deset minut a už viděl jak se k němu blíží. Ještě zkontroloval jestli neuvidí někoho v okolí. Dal ji znamení ať jde k němu.
„Ahoj Eleonor, tak co ti chtěl otec, a pravdu“
„Měla jsem se ti nějak zavděčit, aby si mi dal znamení. Abych se vyhnula hněvu pána zla.“
„To by mě zajímalo, jak zavděčit?“
„Změnou postoje, měla jsem seřvat Hermionu a Rona, tady ty dva krvezrádce.“
„Ne, správně si je oslovila. Pro tebe to jsou jen Ron a Hermiona. Nezřekneš se jich. V půl osmé večer se sejdem v těto učebně. Mám pro tebe úkol. Jo a znamení zatím nedostaneš, pro tebe mám určené speciální, které dostaneš až nastane správný čas. A nezapomeň nikomu ani slovo nebo...“ Nedokončil Harry a odešel.
Eleonor se na místo zmijozelské koleje vydala do knihovny, kde odhadovala Hermionu. Harry se za pomoci amuletu přesunul do sídla pána zla.
„Zdravím Mistře.“
„Harry co tě ke mně přivádí?“
„Potřebuju do knihovny, hledám způsoby cestování.“
„Kdyby si potřeboval pomohu ti.“
„Není problém, a dnes prosím nesvolávej Sneapa. Mám u něj alibi.“
„Jsem docela zvědav co máš v plánu.“
„Zítra už se to dozvíš.“
S tím opustil hlavní sál a zamířil do patra kde měl potřebné knihy. Na celý odpoledne se tam usídlil a až v šest hodin večer se vracel zpátky do Bradavic. Našel jen jeden způsob jak cestovat na místa, která zase tak moc nezná. Rozplynutí, což je pokročilejší verze přemístění. Rozhodl se, že to bude další věc, kterou se naučí. Na večeři se potkal s ostatnímy. Sedli si na okraj zmijoizelského stolu, aby nemohl nikdo slyšet o čem se baví.
„Draco, mám pro tebe úkol. Od Mistra jsem se dozvěděl, že mám přibrat i Crabeho a Goyla, ty dostaneš za úkol je něco naučit. Nechci, aby to byly gorily bez mozku. Chci aby to byly gorily s mozkem. Je mi jedno jak to uděláš, máš na to rok. Ale o vánocích už chci vidět nějaké výsledky. Dneka všichni tři se budete učit v knihovně, je mi jedno co, ale budete tam. A poslední věc. Chci mít zítra s každým z vás souboj i s tebou Ginervo.“ rozdal úkoly během večeře. Když se někdo nebezpečně přiblížil radši přestal mluvit.
Před půl sedmou se rozloučil s partou a odešel do místnosti, v které se měl potkat s Eleonor.
Už tam na něj čekala.
„Tak El, mám pro tebe dnešní večer úkol. Půjdeš za Sneapem a budeš se vydávat za mě. Nebude to tak složite. Vytvořil jsem kouzlo, kterým tě změním na sebe a částečně propojím mysl, takže tě budu moct ovládat, takže by si neměla udělat chybu, ale nesmíš se to mu brítit, je to jasný?“
Eleonor, nemohla chvilku najít slov. Po chvíli se vzpamatovala a přikývla.
Půjdeš za Sneapem a zeptáš se ho na dva lektvary, mnoholičný a veritaserum. Chci o nich vědět co nejvíc.
Zamířil hůlkou na El a pronesl „Subdo corpus et mens me!“
El se během chvilky změnila na Harryho. Ten zase cíti, jako kdyby měl další tělo. Trochu se na něj soistředil a vyzkoušel chůzi. El se v podobě Harryho začala procházet po místnosti. Ovšem bylo vidět, podle výrazu v tváři, že to nedělá z vlastní vůle. Harry se opět trochu soiustředil a El stvrdly rysy, tak jak chodil vždy, výraz bez emocí.
„Tak můžeš jít!“ Dal příkaz El.
Počkal chvilku až bude pryč a sám se za pomoci amuletu přesunul do sídla a hned se přemístil zase pryč.
Vrátil se až kolem půlnoci. To už zamířil rovnou do postele.