Jarwisovi stránky

Druhý den ráno Harry málem zaspal. Vzbudil ho až Draco, který už se chystal na snídani.

"Díky Draco. Kde je Goyl s Crebem?" Obrátil se na něj, když se rozhlédl a zjistil, že jsou tam sami.

"Už před půl hodinou odešli na snídani. Měl by sis pospíšit, za půl hodiny končí."

"Ještě jednou díky za vzbuzení. Rád bych si s tebou někdy promluvil o tom, co se stalo."

"Promiň Harry, ale nechci o tom mluvit."

"Dobře, nechám ti čas, ale promluvíme si. Pořád jsi v mém týmu, takže ti dám týden, aby ses z toho trochu sebral a o víkendu si s tebou o tom promluvím. Nechci, aby si vyvedl nějakou hloupost."

"Dobře pane!" Odsekl a odešel.

Harry se rychle oblékl, zakouzlil na sebe pár kouzel ranní hygieny a vyrazil na snídani. Ve velké síni, když si sednul a naložil si na talíř, vyhledal Hermionu a poslal ji nejprve svoji myšlenku, v které si vybavil zesilující ťukání. A po chvilce se jí ozval už sám

Ahoj.

Ahoj, to ťukání máš na svědomí ty?

Jasně, vždyť jsem ti říkal, že tě upozorním na to, že vstupuji do tvé mysli.

V pohodě. Teď když vím, že jsi to ty, tak už mě to nevyděsí. Co potřebuješ?

Proč tě to vyděsilo?

Ono není zrovna normální, když slyšíš postupně zesilující klepání na dveře uprostřed velké síně.

To máš pravdu. Ale teď k tomu proč jsem se ti ozval.

No povídej. Jsem zvědavá, co si zase vymyslel.

Jak chceš řediteli prozradit, že si přišla na své pravé jméno?

Přes knihu rodů, která se mi dostala do ruky.

To by si asi těžko vysvětlila.

Jak to?

Co když ředitel ví, kde byla uložená. Neriskujme to. Vysvětli to tak, že tví rodiče ti napsali dopis, který zanechali spolu s tebou v košíku, aby se ti dostal do ruky v den tvých sedmnáctých narozenin.

A tvý adoptivní rodiče, když ti oznámili, že jsi adoptovaná, tak ti přece slíbili, že něco pro tebe mají, ale předají ti to až o vánocích?

Ano.

A to byl právě ten dopis, který ti nakonec předala babička.

Ale jak vysvětlím, že mi ho dali už teď.

Tak neříkej sedmnáctých, ale jedenáctých narozenin.

A proč mi to tedy prozradili až později.

To nevíš.

A co když bude chtít Brumbál vidět ten dopis.

Tak mu slíbíš, že mu ho doneseš. Teď další věc, co bych chtěl vědět.

Ptej se, snídaně už pomalu končí.

Tak to vezmu stručně. Kde si byla o prázdninách?

Vždyť jsme se domluvili, že jsem trávila prázdniny ve Španělsku u kamarádky ze školy.

Snad to projde. Toho se obávám nejvíc, že by to neklaplo.

Neboj, vyjde to, a chci si s tebou taky ještě promluvit.

Ok. Sejdeme se tam, kde před rokem. Po vyučování.

Dobře, měj se.

Ty taky.

Harry si vzal zbytek snídaně, kterou u tohoto rozhovoru ukusoval a vydal se na hodinu. Ostatní z party už tam na něj čekali. Měli zrovna lektvary s Nebelvírem. Poté co je vpustil Severus Snape do třídy, tak posadil Harryho s Dracem do první lavice a přes uličku posadil Eleonor s Hermionou. Do druhé lavice poslal Ginervu s Pansy a na druhou stranu Rona a Nevila. Zbytek nechal ať si posedají, jak chtějí. Pak ukázal na tabuli, kde měli lektvar k přípravě a posadil se za svůj stůl. Rozhlížel se po třídě a každou chvíli se zastavil na nějakém studentovi. Harry přestal vnímat. Jen pro jistotu vyslal svůj nitrozpyt k Dracovi. Všiml si, že v ní má cizí mysl a proto jemně vztyčil bariéru z neutrálních myšlenek a jakmile ucítil, že cizí mysl opustila Dracovu. Harry se soustředil na Ginny. Po chvíli si všiml, že se opět objevila i ta cizí mysl. Tentokrát, ale nezasahoval, snažil se napojit na tu cizí mysl.

Harry o tomto napojení četl, ale ještě neměl příležitost to vyzkoušet, tak doufal, že si teorii pamatuje. Za pomoci tohoto propojení by měl být schopen svézt se do mysli dotyčného, aniž by musel překonávat jeho nitrobranu.

Po chvíli se mu to povedlo a všiml si, že dotyčný prohlíží vzpomínky, kde Ginnevra rozmlouvá s ním. Ovšem nebyli to žádné podstatné vzpomínky a nepovolaný host se rozhodl opustit Ginniny vzpomínky a vrátit se zpátky.

Na to právě Harry čekal. Ocitl se v uspořádané mysli, to poznal na první pohled. Věděl, že se tu nemůže vyskytovat moc dlouho, něco tu měnit, když to neudělá majitel. Takhle urovnanou mysl, ještě neviděl. Už pochopil, proč se nikdy nepodařilo porazit Pánovi zla tuto mysl. Přípomínalo mu to tu místnost se spoustou polic plné různých šanonů a uprostřed stálo křeslo. V kterém seděl majitel. Severus Snape.

Harry chvíli čekal, co se bude dít. Za chvíli se objevila projekce toho, co se děje ve třídě. Po chvíli se objevilo u Severuse i několik šanonů z okolních polic a Severus, zatímco se díval na celkouvou projekci, svojí myslí rovnou ukládal to, co viděl, do jednotlivých složek. Harry si všiml, že Ginny má samostatné desky.

Poznal, že tady už nic nezjistí, ale napřed ho něco napadlo. Zkusil uvolnit nepatrné množství své magie. Když si myslel, že se mu to povedlo, tak mysl opustil.

Zjistil, že je docela ve skluzu s přípravou letkvaru a tentokrát ho nestihne dokončit. Nic si z toho nedělal, přes rok to dožene. Na konci hodiny odevzdal nedodělaný lektvar a odešel na další hodinu, kterou bylo přeměňování.

Zbytek vyučování proběhl v klidu.

Po škole se chtěl sejít s Hermionou, ale když odcházel, všiml si, že je odváděna McGonagalovou. Proto počkal, až půjde i Ginny a odchytl si ji.

"Ahoj Ginny."

"Ahoj, co si chtěl?"

"Jak víš, že jsem něco chtěl?"

"Bezdůvodu by si na mě nečekal."

"No dobře přiznávám se, víš, že Snape se snažil na hodině lektvarů proniknout do tvých vzpomínek?"

"Jo poznala jsem ho, ale nevím proč."

"Myslím si, že tě podezřívá, že jednáš na můj rozkaz, proto zjišťuje, zda toho nevíš víc, než dáváš najevo."

"A co navrhuješ?"

"Pojď se mnou, promluvíme si o tom někde v soukromí." Tak se vydali do opuštěné učebny, kde Harry vyučuje svůj spolek.

"Tak teď se pohodlně usaď a soustřeď se na nejsilnější nitrobranu."

Chvilku počkal a pak zkusil svým nitrozpytem zaútočit na Ginninu mysl. Objevil se v jejích vzpomínkách. Výřili kolem něj. Chtěl se podívat na rozhovory s ním a ukázali se mu jen ty, v který se baví jen tak o škole. Zkusil vyhledat, v kterém jí dává rozkazy. Ale ty se nechtěli objevit. Vždy se mu vynořila vzpomínka na to, jak ji učí nitrobranu. Opustil tedy mysl a podíval se jí do očí.

"Nemáš špatnou obranu, rozhodně si udělala pokrok od našeho setkání. Teď se musíme rozhodnout, jak to uděláme dál."

"Jak to myslíš?"

"Snape se nevzdá. Už vím, co uděláme. O tebe nemůžu přijít, takže až ti bude prohledávat vzpomínky, tak mu ukážeš rozhovor, kde mi sděluješ, že Lucius nebyl špeh. O víkendu mi to řekneš sama od sebe a někdy koncem listopadu mu to ukážeš."

"Proč? Co tím získáme?"

"Brumbál se dozví, že ti nemůže tolik věřit, ale pořád se bude snažit z tebe dostat nějaké informace a já si budu vybírat, které budu chtít, aby viděl.

"Jak viděl?"

"Naučím tě lepší nitrobranu, ale nejdřív se jí musím naučit sám. Proto chci, aby si mu to prozradila až koncem listopadu. Od října tě budu učit. Teď jdeme na domácí úkoly, nemůžu uvěřit, že nám je dali hned první den."

"Co se dá dělat." Oba se zvedli a šli do společenské místnosti, aby si udělali úkoly. Neměli s tím problémy, protože tuto látku už oba znali.

U večeře se Harrymu najednou ozvala v hlavě Hermiona.

Ahoj, tak mám rozhovor u Brumbála za sebou.

A jak to dopadlo?

Dopis nebude potřeba, ale o víkendu s ním půjdu ke Gringotům a tam si ověří, že jsem opravdu Potterová a pokud ano, předá mi po nich trezor.

Tak to je nejlepší zpráva, skřeti na zjišťování identity jsou mistři.

To jsem nevěděla. Kdy mi předáš deník? Dostal si od Voldemorta úkol, že mi ho máš předat, tak to splň. Pošli ho o víkendu, jako dárek.

Dobře, ale začni do něj psát až od řijna. Nemám ještě nastudovaný všechny bytosti.

Dobře.

Přerušil spojení a pokračoval ve večeři.

Pak se vydal ještě do knihovny, aby si našel knihy o nitrobraně, ale moc toho nenašel. Tak si vybral nějaké knihy o pokročilých kouzlech a vydal se zpět na pokoj. Tam si lehl na postel a ponořil se do svého nitra.

Zdravím magie Vůle.

Ahoj Harry, co tě sem přivádí? Cítím z tebe mnoho otázek.

Mám několik otázek. Minule si mluvila o tom, že při meditaci se můžu věnovat několika činnostem. Jakým například?

Čerpat energii z okolí místo spánku. Uklidnit mysl, nebo naopak ji vyslat na průzkum do okolí.

Tak to se jednou snad naučím. Co bylo to, co jsem viděl u Severuse Snape, když jsem se napojil na jeho útok nitrozpytu a pak se k němu svezl.

Velice pokročilá nitrobrana. Nejvyšší stupeň. Nečekala jsem, že uvidím v dnešní době, někoho, kdo ji ovládá a nenapojil se na mě.

Můžu se to nějak naučit?

Smaozřejmě, je to jen o soustředění a zachování klidné mysli. K tomu máš předpoklady.

A jak toho mám dosáhnout?

Nejdřív musíš svoji mysl zklidnit a utřídit podobně, jako si to viděl. Toho právě můžeš dosáhnout při meditaci. Doporučuji si před spaním, chvilku srovnávat a třídit vzpomínky. Ale musím tě upozornit, že naraziš i na potlačené vzpomínky, které si chtěl zapomenout, nebo už si zapoměl. V podvědomí je pořad máš, ale v bdělém stavu si je už nevybavíš.

Takže je možné, že si vzpomenu i na něco, co vidět nechci.

Ano, připomeneš si například všechno mučení, ale taky si vzpomeneš na své dětství.

Takže uvidím rodiče?

Ano, když se ti to povede, tak ano.

Díky ti, zítra s tím začnu a až to dokončím, tak se zase začnu učit dračí jazyk, abych si mohl přečíst knihu.

Dobře Harry.

Harry opustil své nitro. Pohodlně si lehl a usnul.